POMNĚNKOVÝ DEN a PÁTRÁNÍ PO POHŘEŠOVANÝCH DĚTECH – CO MAJÍ SPOLEČNÉHO?

24.05.2021 10:27

Co to je Poměnkový den

Na den  25. 5. připadá Mezinárodní den pohřešovaných dětí, v anglickém jazyce je nazýván "International Missing Children's Day".  Nejen u nás se vžil název Pomněnkový den. Název Pomněnkový den je odvozen od anglického názvu kvítku pomněnky,  „forget-me-not“. Pohřešované děti tím vzkazují “nezapomeň na mě”.

Jeho smyslem je především upozornit veřejnost na fenomén pohřešovaných dětí či dětí na útěku a rovněž vyjádřit poselství naděje a solidarity rodičům, kteří nemají o svých dětech žádné zprávy a nevědí, co se s nimi stalo.

Pomněnkový den se zrodil ve Spojených státech amerických jako den, který má připomínat osud pohřešovaných dětí.

25. května 1979 zmizel v New Yorku na cestě do školy šestiletý Etan Patz. Etan se nikdy živý nenašel a vrah Etana byl dopaden až po 31 letech a v roce 2017 byl odsouzen na 25 let za únos a vraždu. Po 33 letech se zdá být případ konečně vyřešen. Etan byl unesen a zavražděn, pachatelem je jednapadesátiletý Pedro Hernandez, který se při výslechu přiznal.

V následujících letech začaly nejrůznější organizace připomínat tento den v souvislosti se zmizelými dětmi a v roce 1983 označil prezident USA Ronald Reagan 25. květen za Den pohřešovaných dětí. Jako mezinárodní den se začal připomínat od roku 1986, v Evropě od roku 2002. Česká republika si tento den připomíná od roku 2004, kdy proběhl 1. ročník Pomněnkového dne.

Sdružení Linka bezpečí vlastní na Pomněnkový den ochrannou známku. Linka bezpečí, která pomáhá zdarma 24 hodin denně dětem a mladistvým zvládat každodenní starosti i těžké životní situace, poskytuje pomoc dětem na útěku nebo těm, které o takovém kroku jen uvažují.

V každém roce se v rámci Pomněnkového dne uskuteční po celé republice několik akcí, které pořádají krajská ředitelství Policie ČR, mezinárodní organizace zaměřující se na pátrání po pohřešovaných dětech i nestátní neziskové organizace se sídlem v ČR. Každoročně jsou kampaně uváděny i na webových stránkách k pohřešovaným dětem - Pomozte mě najít včas  

https://pomoztemenaj itvcas.webnode.cz/

https://www.mvcr.cz/clanek/pomnenkovy-den.aspx

https://www.mv cr.cz/clanek/dnes-je-pomnenkovy-den-behem-ktereho-si-pripominame-pohresovane-deti.aspx

https://www.youtube.com/watch?v=yfisCdstC6w,

https://www.facebook.com/watch/?v=900438293629737

https://www.knihovnakv.cz/pomnenkovy-den-p842.htm

https://www.policie.cz/clanek/krajske-reditelstvi-policie-pzk-informace-pomnenkovy-den.aspx

https://prevencekriminality.cz/pomnenkovy-den-2/

Cílem každoroční kampaně je:

  • seznámení široké veřejnost s tím, jak jednat a reagovat v případě oznámení pohřešování,
  • větší informovanost a současně zapojení široké veřejnosti do pátrání po pohřešovaných dětech; každoročně se tento den dostává do podvědomí více lidem; symbolem je modrá kytička pomněnky, již policisté společně s informačním letáčkem rozdávají,
  • pro úspěšné nalezení pohřešované osoby (nejen dítěte) je nejdůležitější rychlý a přesný přenos informací mezi policií a oznamovatelem a také včasné zapojení veřejnosti!

Naštěstí, po většině dětí, které se nevrátí včas domů, nemusí být ani vyhlášeno pátrání. Jde o případy, kdy děti „zapomenou na čas“ a opozdí se např. u kamarádů či příbuzných a rodiče zapomenou informovat. Proto radíme, pokud možno, zachovat klid a nejprve kontaktovat příbuzné, kamarády nebo sousedy. Ovšem, pokud dítě nenaleznete, okamžitě se obraťte na policii. Pohřešování můžete oznámit např. na telefonní linku 158, případně na nejbližším obvodním oddělení Policie ČR. Pro policisty jsou důležité veškeré informace o dítěti (jeho věk, popis osoby – ideální je aktuální fotografie, popis oblečení, zda užívá léky, kontakty na kamarády, komunikace na sociálních sítích a další).

Jak postupovat, když někoho postrádáme a nevíme, kde je?

  Co dělat, když se mi ztratí dítě?

  • i když je to těžké, zachovejte klid; malé děti se často jen někde „schovávají“,
  • prohledejte místa, kde bylo dítě naposledy,
  • prohledejte nebezpečná místa v okolí,
  • kontaktujte rodinu, přátelé, sousedy,
  • při pobytech na akcích, kde se vyskytuje vysoký počet obyvatel, si se svým dítětem můžete domluvit místo, kde se v případě ztráty sejdete (velký strom, kašna, stánek s občerstvením atd.),
  • vybavte své dítě lístečkem s potřebnými kontakty a adresou, které může poskytnout v případě ztráty či bloudění nápomocným osobám a policistům,
  • obraťte se na policii! Ať už prostřednictvím tísňové linky policie 158 nebo kontaktujte policisty na nejbližší policejní služebně.

Nejprve, než půjdete na Policii, je nutné:

  • vyhodnotit situaci, je rozdíl, zda jde o dítě, dospělou osobu, osobu nemocnou, duševně dezorientovanou, ohroženou na životě apod.,
  • není ostuda, že je vyhlášeno pátrání v médiích, mnohdy právě díky nim se pohřešovaná osoba nalezne, často pomáhá i veřejnost.

U dětí a mladistvých je na prvním místě nutné:

  • obvolat známé, kamarády, příbuzné, možná místa, kde by dotyčné dítě či mladistvý mohl být,
  • důkladně prohledat byt, dům, okolí, zahradu, sklepy, půdy,
  • podívat se, zda doma nezmizely doklady, oblečení, peníze, spacák, mobilní telefon, věci osobní potřeby, které by mohl mít pohřešovaný u sebe.

Pokud již jdete na Policii ČR nahlásit pohřešovaného, nezapomeňte:

  • doklady,
  • aktuální fotografii,
  • pokuste si vybavit  podrobný popis jeho osoby,
  • pokuste si vybavit oblečení, ve kterém by pohřešovaný mohl být,
  • nezapomeňte uvést jeho zdravotní a psychický stav.

Rady, co dělat, když se dítě ztratí, prevence a další užitečné informace naleznete také na webu https://pomoztemenajitvcas.webnode.cz/.

Další informace naleznete také na https://socialnipolitika.eu/2019/05/kazdy-rok-se-pohresuje-nekolik-tisic-deti-jejich-osudy-pripomina-pomnenkovy-den-ktery-pripada-na-25-kvetna/.

Jak to celé funguje?

NKMPPD – národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech.

Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech byl vyvinut za účelem rychlého a úspěšného nalezení pohřešovaných dětí, který počítá se zapojením široké veřejnosti do pátrání a také se zajištěním potřebné psychologické podpory rodinám pohřešovaných dětí.

Pro tyto účely byl zřízen a uveden v provoz režim „Dítě v ohrožení“ za účelem včasného varování v případech, kdy život nebo zdraví pohřešovaného dítěte je v ohrožení. O zařazení dítěte do něj rozhoduje Policie ČR. Systém je založen na rychlém přenosu informací o pohřešovaném dítěti od policie k veřejnosti, zejména prostřednictvím médií. Zaznamenáváme kladné ohlasy na jeho fungování nejen z řad veřejnosti, ale i z řad profesionálních složek Policie ČR. Základem je pátrací činnost Policie ČR, ale při rozsáhlých pátracích akcích v terénu dochází rovněž k zapojení integrovaného záchranného systému či dobrovolníků. V rámci Národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech je kladen důraz na lepší využití existujících mechanismů spolupráce mezi zainteresovanými subjekty, na efektivní využití existujících komunikačních kanálů a koordinaci odpovědných orgánů.

Projekt jako takový byl oficiálně spuštěn v roce 2010, kdy došlo k podepsání memorand
o spolupráci s partnerskými médii
. Do projektu je zapojeno celkem 10 médií (Česká televize, TV Prima, TV Barrandov, Český rozhlas, Rádio Impuls, Frekvence 1, Aktuálně.cz, Česká tisková kancelář, zpravodajský web TN.CZ a Týden.cz). Velkým přínosem pro náš Národní koordinační mechanismus bylo též podepsání dohody o partnerské spolupráci mezi ČR a evropskou platformou pro pohřešované děti AMBER Alert Europe. Tímto krokem se Národní koordinační mechanismus stal součástí unikátní přeshraniční sítě policejních útvarů a neziskových organizací, jež mohou v případě potřeby spolupracovat během některých pátracích úkonů, vyměňovat si zkušenosti a podílet se na zefektivňování pátracích systémů v jednotlivých zemích EU. Partnerem projektu se stala i organizace Cesta z krize, z.ú., která je provozovatelem evropské krizové linky pro ohrožené děti, jejich rodinu a blízké 116 000. Jejím primárním účelem je bezplatná a nepřetržitě dostupná krizová pomoc, ale také prevence a poradenství související s jakkoli ohroženým dítětem. V roce 2017 byla uzavřena dohoda o partnerské spolupráci s neziskovou organizací Aplikace Echo, z.s., jejímž účelem bylo vyvinutí softwaru Aplikace Echo, která urychlí výměnu informací mezi státními institucemi a veřejností. Vyhlášené pátrání se tak dostane k veřejnosti bez zbytečného prodlení. Spuštění aplikace proběhlo na přelomu let 2020/2021.

Čeští policisté každý rok pátrají po několika tisících dětí a po téměř dvou desítkách pohřešovaných dětí v ohrožení. Při každém oznámení o pohřešování vyvinou policisté maximální úsilí. Velmi často však pátrají po dětech, které své útěky opakují a zatěžují celý systém pátrání po osobách. Bez ohledu na tuto skutečnost je každému oznámení věnována pozornost, ať se jedná o chronického útěkáře či dítě, které se ztratilo poprvé.

I přes veškeré úsilí všech policistů a ostatních příslušníků IZS a samozřejmě veřejnosti se v průběhu posledních dvaceti let bohužel nepodařilo dovést téměř dvacet případů pohřešovaných dětí do zdárného konce, tedy nepodařilo se děti vypátrat. Neznamená to, že se policisté těmto případům již nevěnují. Naopak, neustále se snaží i po letech hledat nové indicie a stopy, které je mohou dovést k objasnění osudu pohřešovaného dítěte.

Jestliže je z indicií, které mají policisté při vyhlašování pátrání k dispozici patrné, že jde o zcela nestandardní, závažnou a život ohrožující situaci, je v rámci Národního koordinační mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech vyhlášeno tzv. „dítě v ohrožení“. Jedná se o situaci, kdy o životě či zdraví dítěte rozhodují minuty. Do systému se zařazují děti, které se vzhledem ke svému věku mohou stát obětí nehody, nemají přístup k životně důležitým lékům či se staly obětí únosu.

O pohřešování dítěte jsou mimo jiné bezprostředně informována média a všichni operátoři mobilních sítí. V loňské roce tento institut např. moravskoslezští policisté naštěstí nemuseli využít ani jednou, ale v předchozích pěti letech ho vyhlašovali sedmkrát, přičemž všechny tyto děti byly v pořádku nalezeny. Valná většina pátrání po dětech, která jsou vyhlášena, se týkají těch, kteří utíkají z ústavní výchovy či přímo od rodiny a mnohdy opakovaně.

V rámci preventivní činnosti policisté dětem často zdůrazňují, jak je důležité, aby své rodiče informovaly, jak tráví čas, když jsou samy. Aby pravdivě sdělily, s kým a kam jdou, hlídaly si čas návratu, případně daly vědět, že se zdrží. Co dělat, když se ztratí nebo jak se zachovat, když je osloví neznámá osoba, se děti mohou dozvědět také v publikaci "Policejní pohádky" v příbězích „O ztracené Jitce“ nebo „O Martínkovi, Elišce a tuze divném člověku, který byl milý“ nebo v didaktické hře Učíme se s Honzíkem aneb Policejní pohádky hrou. V současném „digitálním“ světě policisté děti informují také o úskalích a možných hrozbách sociálních sítí.

Informace o pohřešovaných dětech (také po hledaných a pohřešovaných osobách) policie zveřejňuje na svých internetových stránkách v sekci pátrání po osobách.

AMBER ALERT EUROPE (AA) - Evropská sít policejních expertů pro pátrání po pohřešovaných dětech

Velkým pomocníkem v pátrání po pohřešovaných dětech je také výstražný systém AMBER Alert, který upozorňuje na pohřešované dítě v rámci Evropy a umožňuje tak rychlou a efektivní mezinárodní spolupráci.

V roce 2008 zahájila činnost společnost AMBER Alert Netherlands. S dosahem více než 12 milionů nizozemských občanů se společnost AMBER Alert Netherlands rychle stala příkladem toho, jak může získávání občanů fungovat; v 94 procentech případů bylo dítě úspěšně nalezeno.

Vytvoření AMBER Alert Europe (https://www.amberalert.eu/) bylo inspirováno úspěchem tohoto nizozemského AMBER Alertu a v roce 2013 byla zahájena činnost nadace AMBER Alert Europe s následujícím cílem:

  • být faktorem záchrany života při únosech nebo zmizeních dětí v celé Evropě,
  • podniknout jakékoli další nezbytné kroky související s dosažením nebo prosazováním výše uvedeného cíle v nejširším slova smyslu.

AMBER Alert Europe je neutrální platforma. Funguje buď na základě důkazů (vědecky prokázáno), nebo na základě odborníků. Všechny činnosti jsou prováděny s ohledem na soukromí pohřešovaných osob a zákony na ochranu údajů.

AMBER Alert Europe je nadace, která pomáhá při záchraně pohřešovaných dětí spojením orgánů vymáhajících právo s dalšími policejními odborníky a veřejností v celé Evropě.

AMBER Alert Europe prosazuje, že i jedno pohřešované dítě je příliš mnoho, a usiluje o to, aby v Evropě nebylo žádné pohřešované dítě.

AMBER Alert Europe nyní sdružuje 41 oficiálních organizací, veřejných orgánů a podnikatelských subjektů z 25 zemí. Nadace aktivně přispívá k evropské a národní politické debatě o záchraně pohřešovaných dětí. AMBER Alert Europe také oficiálně podporuje síť policejních odborníků pro pohřešované osoby (PEN-MP), která se doposud skládala z více než 80 odborníků z 30 zemí, a pracovní skupinu pro výstrahy AMBER. Cíle AMBER Alert Europe podporuje 465 poslanců Evropského parlamentu.

Každý rok zmizí v Evropě 600 000 lidí a polovinu z nich tvoří děti. I když jsou tato čísla ohromující, stále na agendě EU chybí a posláním AMBER Alert Europe je toto změnit. Společně se sítí policejních odborníků na pohřešované osoby navrhli pracovníci AMBER Alert Europe společný evropský přístup k pohřešovaným dětem a pohřešovaným osobám (CEA), celoevropskou strategii podporovanou 4 pilíři, která pomůže zabránit zmizení dětí a zajistí odpovídající opatření, pokud dítě zmizí. CEA se řídí pětibodovým plánem, který zahrnuje 5 klíčových bodů pro lepší ochranu pohřešovaných dětí v Evropě. V roce 2016 5bodový plán podpořila velká většina 465 poslanců Evropského parlamentu ze všech 28 členských států a všech 9 politických skupin.

PEN – MP

Síť policejních expertů pro pohřešované osoby (PEN-MP), založená nadací AMBER Alert Europe, je oficiálně uznána Radou Evropské unie a všemi členskými státy. PEN-MP je oficiální evropská policejní síť pro pátrání po pohřešovaných osobách složená z policejních odborníků v oblasti pohřešovaných osob z celé Evropy. Dosud se PEN-MP skládá z více než 80 odborníků na vymáhání práva ze 30 zemí. Cílem PEN-MP je spojit odborníky na vymáhání práva v oblasti pohřešovaných osob, konkrétně dětí. Mezi členy PEN-MP patří i policejní experti z ČR.

Policie České republiky jako první předsedala PEN-MP a prvním předsedou se stal plk. Jan Rybár, vedoucí odboru pátrání úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.

Při pátrání s cílem nalézt co nejvíce pohřešovaných osob v celé Evropě, se mohou členové rychle spojit a konzultovat případy pohřešovaných osob. PEN-MP mj. poskytuje svým členům odbornou podporu, poradenství a školení.

Aplikace ECHO

Aplikace ECHO (https://www.aplikaceecho.cz/) informuje veřejnost o dětech, které jsou v bezprostředním ohrožení života nebo zdraví (např. únos), nikoliv o všech pohřešovaných dětech. O tom, které pohřešované děti se objeví v aplikaci ECHO, rozhoduje výhradně Policie ČR. Aplikace má za cíl pomoci v těchto nejzávažnějších případech, kterých bývá cca 20 ročně.

Aplikace vznikla v úzké spolupráci
s Policií ČR - je přímo napojena na policejní databázi pohřešovaných dětí v ohrožení. V okamžiku, kdy Policie vloží do databáze nový případ, obdrží všichni uživatelé notifikaci. První hodiny od zmizení jsou totiž zásadní a s každou další minutou šance na nalezení dítěte výrazně klesá. V aplikaci ECHO jsou
k dispozici vždy aktuální informace. Uživatelé mohou jedním stisknutím zavolat Policii ČR a předat relevantní informace.

Oficiálními partnery Aplikace ECHO, z.s. jsou: Policie ČR, Ministerstvo vnitra ČR a Nadace Vodafone.

Policie ČR každoročně pátrá po desítkách dětí, které jsou přímo ohroženy na zdraví nebo na životě.

První hodiny od zmizení jsou klíčové a s každou další minutou šance na nalezení výrazně klesá.

Mobilní aplikace ECHO zapojuje do pátrání širokou veřejnost a tím zvyšuje šanci na včasné nalezení dětí v ohrožení.

S nápadem na využití moderních technologií pro záchranu životů přišla dvojice policistů Martin Kaiser a Petr Bureš. Založili neziskovou organizaci Aplikace ECHO, z.s, která projekt realizovala v rámci programu Laboratoře Nadace Vodafone. V současnosti se jedná o pětičlenný tým, který pracuje bez nároku na honorář.

Co nám, a zejména dětem, COVID dal a vzal?

To je široké téma, které v podání dětí může vynést na světlo mnohá úskalí tzv. covidové doby, která dospělí vůbec nemusí vnímat.

Ano, děti nemusely vstávat do školy, jezdit hromadnou dopravou, mrznout na zastávkách a převlékat se z pyžama. Navíc jako nutný dárek obdržely techniku, o které se jim v předešlých letech často jen zdálo, ale…

děti zároveň přišly o kamarády, o běžný sociální kontakt nejen s učiteli a vrstevníky ve škole, ale i v kroužcích. Přišly o možnost žít a rozvíjet se v několika různých sociálních rolích, které nezáležely jen na tom, jak mi jde učení a jaké mám finanční zázemí. Přišly i o možnost se fyzicky vyžít, a byť se některé školy se situací vyrovnaly bravurně, někde děti přišly i o to málo z volného času, díky přetížení úkoly a nutností obětovat mnohem více času na vypracovávání úloh a odesílání on-line. Najednou přišly o dětství, kdy je opravdu nemuselo zajímat, zda mají či nemají dostatečně silné připojení wifi, zda jde v domácnosti elektřina a zda si budou moci ohřát oběd nebo nakoupit oblíbený druh svačiny. Náhle se dětský svět začal dostávat do spirály dospělosti, takové dospělosti, která nebyla prosluněnou budoucností naplněnou právy, ale skutečností svázanou pro ně nekonečným a nepřehledným seznamem povinností. To se také projevilo i na výrazném zvýšení sebevražedných pokusů dětí a úniky z reality alespoň virtuální. Z pohledu pátrání po pohřešovaných (fyzicky ztracených) dětech byla doba covidová snazší, ale bohužel se mnohé děti ztratily ve světě on-line a možná nyní ony pohřešují své dětství.

Jak se k problému postavilo MV?

MV ČR poskytlo a šířilo hlavně v počátcích pandemie texty a grafického průvodce pro děti za účelem zorientování se v pro společnost nové situaci.

Návod „Jak mluvit s dětmi o koronaviru?“ a brožurka „Ahoj, já jsem Korona“

Pandemie koronaviru se dotýkala i dětí, které často nerozuměly tomu, proč nesmí do školy nebo navštěvovat své babičky. Mohly mít obavy a strachy, které dospělí vůbec nevnímají. Ani dospělí mnohdy nevědí, jak o pandemii mluvit. Co si o tom ale mají myslet děti a jak jim hrozbu koronaviru vysvětlit? Proto psychologické pracoviště MV spolu s dalšími dobrovolníky připravilo v rámci mezinárodní spolupráce českou verzi ilustrované brožurky pro malé i velké „Ahoj, já jsem Korona“. Pokud pomůžeme dětem správně a v klidné atmosféře vysvětlit fakta, pochopit běžné emoce jako strach, úzkost, hněv a smutek, pomůžeme nejen jim, ale i sobě. 

S brožurou pracovali pak zaměstnanci MV, policie, hasiči i Česká pošta. Další využití se nabízelo prostřednictvím Českomoravské psychologické společnosti a Unie psychologických asociací a
u Ministerstva školství.

Brožuru laskavě poskytla její autorka paní Lies Scaut, psychoterapeutka z De Weg Wijzer – Odborného centra pro terapii traumatu a smutku (Belgie) a fakulty Portland Institute for Loss &Transition (USA).

Odborníci a odborné organizece věnující se dětem se shodně vyjadřují k dopadům pandemie a vyhlášených opatření na děti a mladé lidi

Řada odborníků pozoruje u dětí alarmující nárůst apatie, depresí, úzkosti a sebepoškozování. Co by mohlo výrazně pomoci je aktivní zapojení dětí a mladých dospělých do situace. Potřebujeme
s nimi otevřít diskusi, ptát se jich na jejich potřeby, zapojit je do života komunity.

 „V Norsku například premiérka uspořádala tiskovou konferenci, na které půl hodiny odpovídala na dotazy dětí z celé země. To se u nás asi nestane, ale i tak můžeme děti zapojovat, nechat je rozhodovat o společných plánech, poprosit je, aby staré sousedce donesly nákup nebo vyvenčily psa,” říká Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA pro pomoc dětem ohroženým násilím
v rodinách. Co může v tuto chvíli dětem ještě nejvíce pomoci? “Myslím, že děti teď nejvíce potřebují zažívat věci, které jim přinášejí radost. V době několikaměsíční frustrace a sociální deprivace je to naléhavější úkol, než třeba distanční výuka,” dodává MUDr. Peter Pöthe, psychoterapeut a psychiatr.

V pandemii přibylo dětí s psychickými problémy i sebevražednými sklony. Ztráta energie, zájmu
o jakoukoliv činnost, úzkost z návratu do školy i sebevražedné myšlenky trápí v době pandemie koronaviru stále více dětí a mladých lidí. V tiskové zprávě na to upozornila brněnská organizace Spondea, která pomáhá dětem i celým rodinám v krizových situacích.

"V průběhu běžného roku se na nás obrátí okolo 2000 lidí se všemi možnými problémy, obvykle asi 600 z těchto případů představuje krizovou pomoc nezletilým. Od začátku pandemie se na nás ale obrací řádově o třetinu dětí a mladých lidí více. I proto jsme tuto službu personálně posílili, abychom zvýšili kapacitu. Děti a mladí zažívají stavy otupělosti, nedokážou najít motivaci pro další učení doma. Škola pro žáky a zejména středoškoláky nepředstavuje jen místo učení, je to i záležitost společenská, představuje komplex vlivů. Když ze školního dění zbylo pouze ono učení na distanční výuce, je pro děti těžké najít motivaci pokračovat. Zároveň ale někteří cítí úzkost z blížícího se návratu do školy, kam téměř rok nechodí.“

V poslední době se zvyšuje počet intervencí u dětí, které se bojí návratu do školy po tak dlouhé izolaci. Mají strach z neúspěchu, bojí se, že učivo nezvládly, protože se už celý tok nemohou porovnávat se svými vrstevníky. Přibývá také dětí, které mají vážné sebevražedné myšlenky. Nejvíce se jich na odborníky obracelo na přelomu roku, kdy přišel další lockdown a zároveň přibývalo nakažených a řada dětí a mladých byla v karanténě nebo izolaci. "Obvykle se na nás s myšlenkami na sebevraždu obrátí dvě až tři děti za měsíc. Na konci roku to ale byly čtyři děti za týden. Nyní se situace zase o něco zlepšila, ale projevují se zase častěji právě úzkostné poruchy z návratu do školy," doplnila ředitelka organizace Spondea.

„U dětí se objevuje snížené sebevědomí a sebehodnocení, ztráta zájmu o studium i volnočasové aktivity. Častěji také přichází s tématem vyhrocení rodinné situace," řekla psycholožka Petra Dolečková z organizace Spondea.

Dle neuroložky  Aleny Dernerové, děti trpí úzkostmi i závislostí na technologiích. „Viděla jsem, co
s dětmi dělá absence ve škole po třech měsících. Chodily s bolestmi hlavy, byly zlobivé a měly pocit vykořeněnosti. Byla jsem zastánkyní zavedení takových opatření, aby děti do školy chodit mohly. Teď jsme se dostali do fáze, kdy děti nebyly ve škole skoro celý rok, což je katastrofa. Nejhorší na celé situaci je to, že když nemají dozor, zvykly si na počítače a mobily. Rodiče jdou spát a děti si pak po nocích hrají s kamarády on-line hry ( v lepším případě). Mají úplně změněný rytmus spánku a bdění. Děti chodí spát ve dvě v noci, vstanou na výuku, pak si udělají úkoly, vyspí se a pak zase jedou. Mnozí rodiče pak vyjeveně na své děti koukají s tím, že chodí spát ve dvě ráno, aniž by to tušili. Za bolestmi hlavy se pak schovává právě vyčerpání a nedostatek spánku.“

  • Děti kvůli zavřeným školám čelí podstatně závažnějším problémům, než je úbytek vědomostí. Následky mají vliv na vztahy s vrstevníky, ničí motivaci, soustředění i pracovní návyky. U některých dětí také vedou k psychickým potížím.
  • Měsíce zavřených škol, distanční výuky a kroužků totiž neznamenají jen zameškané učivo, chybějící praxi i znalosti, ale i obrovské dopady na dětskou psychiku, socializaci a pracovní návyky. Ačkoli se o této stránce problému příliš nemluví a často je slyšet názor, že „dnešní děti stejně žijí převážně online, takže pro ně současná situace nepředstavuje extrémní změnu nebo zátěž“, avšak mnozí rodiče, učitelé a odborníci s tím rozhodně nesouhlasí.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-pandemii-pribylo-deti-s-psychickymi-problemy-i-sebevrazednymi-sklony/2029160?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

https://zena.aktualne.cz/deti/neurolozka-deti-musi-zpatky-do-skol-trpi-uzkostmi-obezitou-i/r~769be3308af811ebb2f60cc47ab5f122/

https://denikn.cz/549345/covidova-generace-deti-ztraceji-motivaci-a-kamarady-zvlcily-a-trpi-uzkostmi/

Vyhrocené situace nejen doma, ale i třeba takový strach z návratu do školního prostředí, mohou děti motivovat k útěkům a schovávání, případně vážným myšlenkám k radikálnímu řešení. Takové děti se pak stávají dětmi v ohrožení.

 

Co bude na Pomněnkový den letos?

Národní kampaň Policejního prezidia ČR „ZTRACENÝ ať zůstane jen jeden“, kterou pomáhá financovat MV z prostředků resortního Programu MV  v oblasti prevence kriminality.

Kampaň je založena na spolupráci s oblíbeným zpěvákem Markem Ztraceným. Budou spuštěny videospoty s informacemi o pátrání po pohřešovaných dětech.

Bude probíhat mediální kampaň na sociálních sítích a v prostoru Mafra.

V úterý 25. 5. 2021 můžete v pořadech „Snídaně s Novou“ a „Sama doma“ sledovat vystoupení plk. Mgr. Jana Rybára, vedoucího odboru pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR, a zpěváka Marka Ztraceného k problematice pohřešovaných a ztracených dětí.

Celoevropská preventivní kampaň k Mezinárodnímu dni pohřešovaných dětí Amber Alert Europe  „Check Before You Chat“  na TikTok na téma on-line groomingu. I vylákané děti se mohou stát pohřešovanými.

 Kampaně se ve shodném čase zúčastní všechny evropské státy zapojené do Amber Alert Europe, včetně  Kanady, která se zapojila do projektu AA EU a státy, jejichž policisté jsou členy policejní expertní skupiny PEN-MP.

 

 

informuje redakce OPK



Kontakt

Ministerstvo vnitra OPK

Ministerstvo vnitra
Odbor prevence kriminality
Nad Štolou 3
P.O. Box 21/OPK
170 34 Praha 7

+420 974 832 255